Vážení ouřadové...


Věc: žádost o změnu fyzikálních zákonů.

Nejprve mně dovolte vysvětlit, co mne vede k sepsání této mé žádosti. Už mnoho let nemám, pokud je v létě a na podzim hezky, tu pravou a většinou lidí sdílenou radost z pěkného počasí. Naopak, je mi milejší, pokud alespoň trochu prší. Důvod, proč tomu tak je, je prostý: bydlím několik set metrů od Žlutých lázní v Podolí, a když tam začnou vyhrávat, většinou to je reprodukovaná hudba naprosto neodpovídající mému a nejen mému vkusu, je doma značně nepříjemno. Přitom není proti té hudbě, kterou vnímáme jen jako obtížný hluk, žádná obrana. Je tak hlasitá, že hravě proniká zavřenými okny. Začíná nečekaně, nejčastěji večer a zvláště o víkendech, a končí těsně před desátou hodinou večer, zakončená obvykle ohňostrojem. Dole u Vltavy je zábava, a my trpíme. Zcela nedávno, osmého září 2012, to trvalo dvanáct hodin, od deseti dopoledne do deseti večer. Netvrdím, že tím hudebním hlukem trpím jenom já: trpí jím lidé v celém okolí Dobešky, v domech blízko Branických skal. Určitě si také nejednou stěžovali. Hromadnou protestní akci ale zatím nikdo neorganizoval.
Mám doma dopis Hygienické stanice hl.m. Prahy, který je odpovědí na moji stížnost ze září 2005. Posílám jeho otisk v příloze. To jen jako doklad, že naše utrpení není nové nebo výjimečné a náhodné.
Asi neuškodí malé vysvětlení: nikdo, a určitě ani já ne, nemáme v úmyslu kazit zábavu ná-vštěvníkům Žlutých lázní, zvláště ne mladým lidem. Ať se baví, když je to baví. Proto také případná stížnost by nebyla a není zaměřena na vyhrávání v lázních, ostatně taková stížnost by byla nejspíše neúčinná, a to i v tom zcela nepravděpodobném případě, že by ji příslušné orgány státní správy chtěly skutečně řešit. Kontrola, kterou by mohl provést někdo z hygienické služby, by nejspíše narazila na předpojatost, vyplývající z běžných znalostí a odvěkých školních osnov: předpokládá se totiž, že zvuk se šíří přímočaře, jenže když v okolí našeho domu vypukne hudební randál, sledovat vznik zvuku je obtížné. Když půjdeme po svahu, na němž bydlíme, dolů, zvuk slábne, až se nakonec úplně ztratí, a na nábřeží, jakož i u Žlutých lázní, je téměř neznatelný. Reproduktory jsou zřejmě nastaveny tak, aby zvuk co nejméně obtěžoval nejbližší okolí. Zvuk, který tak ztrpčuje náš život, se zřejmě odráží buď od řeky, nebo od protilehlých svahů. Nebyl by problém, aby někdo, nějaká pověřená osoba, v době vyhrávání v Žlutých lázních prošel s hlukoměrem prostor kolem Dobešky, a zmapoval tak nejen postiženou oblast, ale i intenzitu obtěžujícího hluku. Dovedu si i představit, že ten, kdo by zjišťoval úroveň hluku by byl mobilem spojen s technikem, který by ve Žlutých lázních upravoval nastavení reproduktorů. Podnikatelé, vlastnící Žluté lázně, by finance na takovou akci určitě měli. To ale, že si takovou věc dovedu představit, nic neznamená; ve skutečnosti mám důvěru v to, že žádná z institucí, která dostane moji stížnost, pro mne ani pro mé sousedy nic neudělá.
A právě proto bych se přimlouval za rázný a nekompromisní zásah proti viníkům naší nera-dostné situace: proti fyzikálnímu jevu, jímž je odraz zvuku. Odborníci v oboru akustiky jistě znají pojmy jako je dozvuk, používaný záměrně v některých zesilovačích, a odedávna známé ozvěny. Nevím, zda opatření, které navrhuji, nepřesahuje svým významem místní a možná i krajskou úroveň. Proto bych doporučoval, aby poslanec z naší čtvrti (jehož neznám), přednesl v Parlamentě návrh na zákaz odrazu zvukových vln a veškeré ozvěny, s výjimkou vybraných turistických oblastí. Jsem si ovšem vědom, že jednání o zákazu může být obtížné: objeví se řada pozměňovacích návrhů, nejspíše ještě naivnějších, než původní návrh, takže nakonec se schválí znění, umožňující původní záměr znehodnotit. Celé řízení by pochopitelně mohlo trvat několik let, takže já, jako člověk dříve narozený, bych se jeho konce nejspíše nedočkal. Přesto v zájmu celé menší vilové čtvrti bych se za takový postup přimlouval. Myslím si totiž, že uzákonit úřední zákaz odrazu zvuku by bylo snazší než donutit majetné podnikatele, spojené nejspíše přátelskými vztahy s představiteli lidosprávy, aby přestali znepříjemňovat život nevinným a v současných poměrech zcela bezmocným lidem.

No – a tak jsem tuto žádost poslal Úřadu městské části, redakci měsíčníku, vydávaného radnicí, a Hygienické stanici hlavního města Prahy. Nepochybuji, že pro mne nic neudělají, ale to už patří k věci: nějakou jistotu musí člověk mít… Představa, že by se zákazem odrazu zvuku zabýval Parlament, je samozřejmě bizarní, ale kdo ví? Už se tam probíraly různé věci…
16.09.2012 | Autor: Milan Pavel


<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se